Hned po maturitě na přijímačky

Státní maturity jsou v plném proudu. Studenti si ovšem po úspěšném složení zkoušky dospělosti neoddychnou: za dveřmi jsou už přijímací testy na vysoké školy, které budou mnozí ze studentů, stejně jako loni, skládat doslova těsně poté, co odmaturují. Nemohou se přitom spolehnout na to, že by jim u přijímaček dobré známky u maturity pomohly, jak tomu bývalo dříve: vysoké školy dnes maturitní vysvědčení neberou v potaz. A to i proto, že v některých případech jde student k přijímacím testům na vysokou ještě předtím, než se vůbec výsledek maturitní zkoušky dozví.
Potvrzuje to i odborný konzultant společnosti EDUin Tomáš Feřtek. "Pokud jde o maturitu, ta není nikde významným parametrem, na většině škol ji neberou vůbec v úvahu. Do budoucna se to téměř jistě nezmění," řekl Právu.
Studenti si přesto nemusí zoufat: zájem o ně má velké množství vysokých škol jak veřejných, tak soukromých a úspěšnost přijetí se pohybuje v průměru kolem osmdesáti procent.
Například pro srovnání: v loňském roce bylo nejtěžší dostat se na Divadelní fakultu AMU v Praze, kde u přijímaček uspělo necelých deset procent přihlášených. Naopak zcela bez problémů uspěli uchazeči o studium na Filozofické fakultě ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, kam se dostalo téměř sto procent uchazečů.

Techniky berou, ale sítem budou zkoušky

Obecně platí, že je mnohem snazší dostat se na technické obory, kde ovšem studenty čeká nemilosrdné síto ve zkouškovém období.
Bez přijímaček bere také většina soukromých škol, zájemci však musí počítat se školným, které může stát i desetitisíce za semestr.
Velké procento fakult využívá pro přijímací testy tzv. národní srovnávací zkoušky, které poskytuje například společnost Scio: ta nabízí testy několika typů (například test z obecných studijních předpokladů), které jako přijímací zkoušku uznávají desítky fakult v Česku i na Slovensku. Student navíc může k testům přijít víckrát a počítá se vždy jen nejlepší výsledek.
Na kvantitu vysokých škol v ČR si dlouhodobě stěžuje ministr školství Marcel Chládek (ČSSD), který chce kvůli tomu změnit vysokoškolský zákon.
"Jeden z hlavních bodů vysokoškolského zákona je akreditace. Ta se musí zprofesionalizovat. Neakredituje se každý program, ale třeba jen fakulta nebo škola a bude víc času na kontrolu, jestli se program plní," řekl Chládek. "Očekávám, že to bude podpora dobrých škol a že špatné školy skončí," dodal.
V budoucnu by mohl určitý typ státní maturity sloužit i jako vstupenka na vysokou školu.

Opozdilci ještě mají šanci

Ačkoliv většina fakult přijímala přihlášky v únoru a v březnu a některé prodloužily termíny přihlášek do konce dubna (například Pedagogická fakulta UK), bez šance nejsou ani ti, kteří se doposud na žádnou vysokou školu nepřihlásili.
Poslední termín přihlášek na národní srovnávací zkoušky společnosti Scio je neděle 18. května. Na soukromé vysoké školy se mohou hlásit až do začátku akademického roku v říjnu.
Opozdilce přijme i několik státních škol na specifické obory: do konce května se mohou hlásit uchazeči, kteří chtějí studovat informační technologie v angličtině na Fakultě aplikované informatiky na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, otevřeno má i cizojazyčný obor na Fakultě humanitních studií na téže univerzitě či na Fakultě biomedicínského inženýrství na ČVUT.
Mimořádný termín vypsala i Hudební fakulta JAMU na obor Multimediální kompozice. Veškeré informace týkající se přijímacích řízení a studia na vysokých školách mohou uchazeči najít na serverech kampomaturite. cz a www.vysokeskoly.com.

---

Maturitu na většině škol neberou vůbec v úvahu Tomáš Feřtek odborný konzultant

Ilustrační foto PRÁVO – Jan Handrejch